Mezi často využívané dohody v oblasti pracovního práva patří dohody o provedení práce. Právně jsou tyto dohody vymezeny v zákoně č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, v části třetí.
Dohody o provedení práce lze sjednat na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u daného zaměstnavatele. Se zaměstnancem je možné uzavřít v kalendářním roce více dohod o provedení práce, ale rozsah práce v součtu nesmí překročit 300 hodin.
Dohoda o provedení práce musí být uzavřena vždy písemně.
Pro dohody o provedení práce platí ustanovení zákoníku práce stejná jako pro pracovní poměr (pokud není stanoveno jinak) s výjimkou vyjmenovaných oblastí, např. odstupného, dovolené, cestovních náhrad, překážek v práci na straně zaměstnance atd.
Zdravotní a sociální pojištění se z dohody o provedení práce odvádí pouze v těch měsících, kdy odměna z této dohody překročí částku 10 000 Kč. Tato podmínka je stanovena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, v §7a Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce. Na zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění navazuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Odvádění daně z příjmu u dohody o provedení práce záleží na faktu, zda zaměstnanec (=dohodář) podepsal prohlášení poplatníka či nikoliv. Pokud prohlášení poplatníka nepodepsal, srážíme a odvádíme srážkovou daň ve výši 15%. U mnohých spolků existuje praxe, že spolek dohodne se zaměstnancem čistou výši odměny a pak složitě dopočítává, jaká je hrubá výše odměny. Lépe je sjednávat vždy hrubou výši odměny, pak vyčíslit sraženou daň a následně vyplatit zaměstnanci (dohodáři) odměnu v čisté výši. Samozřejmě toto je ideální praxe. A jedná se o případ, kdy odměna nepodléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění a zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka.
Pokud zaměstnanec prohlášení poplatníka podepíše, pak se čistá odměna do částky 10 000 Kč rovná hrubé odměně sjednané ve smlouvě.
